Rio de Janeiro 17. března (ČTK/AFP) – Turisté stojící ve frontě si upravují make-up předtím, než se projdou po střeše v největší favele v Riu de Janeiro a zapózují pro dron. Ten se pak vzdaluje a odhaluje dramatické letecké záběry hustě zastavěné čtvrti, píše agentura AFP.
Podobná videa favely Rocinha doprovázená rytmickou hudbou se rychle rozšířila na sociálních sítích právě v době, kdy město láká rekordní počet návštěvníků.
Objevila se ale také řada kritických komentářů. Jejich autoři turistům vyčítají, že svými záběry zkreslují obraz života v nízkopříjmové komunitě, kde mají vliv drogové gangy.
Turismus ve favelách podle organizátorů přispívá k bourání předsudků
Zakladatel společnosti Na Favela Turismo (Turismus ve favele), 42letý Renan Monteiro, řekl, že cílem projektu je naopak ukázat i jinou, pozitivní část favely.
„Neidealizujeme tu chudobu. Chceme jen změnit předsudky, které lidé mají,“ uvedl Monteiro.
Podle něj se turisté na vyhlídku Porta do Céu (Brána nebes), odkud lidé pořizují oblíbené dronové snímky, nedostanou sami. Vyrazit musí jako členové organizované prohlídky, která vede spletí úzkých uliček. Návštěvníci při ní potkávají místní obyvatele při každodenních činnostech, zastavují se u místních umělců nebo sledují ukázky brazilského bojového umění capoeira.
Turisté si pochvalují atmosféru
Na snímek z dronu, který stojí nejméně 150 realů (téměř 600 Kč), se někdy čeká i dvě hodiny.
„Rocinha má pověst místa, které je tak trochu ošklivé, nebezpečné…Bylo ale opravdu krásné zažít tu atmosféru,“ říká 38letý kurýr Gabriel Pai z Kostariky poté, co si záběr z dronu pořídil.
Popularita videí do favely přilákala osobnosti ze sociálních sítí, místní politiky i páry, které si tam natáčejí romantické záběry při zásnubách.
Favela Rocinha láká influencery
Brazilská influencerka Ingrid Oharaová, kterou na instagramu sleduje 12 milionů lidí a na síti TikTok 20 milionů, ve svém videu kráčí po střeše v ručníku a koupací čepicí. Ty pak odhodí a v krátkých šatech se zatočí, zatímco dron odlétá.
„Moje videa mají vždy hodně zhlédnutí, a tak jsem chtěla jedno natočit i tady v Rocinhe, když se teď stala známou po celém světě,“ řekla AFP. Podle ní takový obsah ukazuje její zemi i město Rio de Janeiro v pozitivním světle.
Monteiro, který v Rocinhe vyrostl, připomíná počátky takzvaného safari turismu, kdy do favely přijížděli návštěvníci v otevřených džípech s průvodci zvenčí. Takové výpravy podle něj místní obyvatele často pobuřovaly.
Turistická atrakce, nebo nebezpečný trend?
V roce 2017 během přestřelky mezi policií a drogovými gangy zemřela španělská turistka a turismus v oblasti se na čas zastavil.
Když se později obnovil, někteří návštěvníci se podle Monteira znovu pohybovali po čtvrti bez dohledu. To ho přimělo hledat bezpečnější způsob, jak turistům ukázat favelu, kde žije více než 70.000 lidí.
Ve spolupráci s představiteli komunity proto určil trasy, které kontrolují místní obyvatelé. Vytvořil také aplikaci, jež sleduje polohu průvodců a pomáhá řídit pohyb turistů. Pokud policie zahájí operaci proti drogovým gangům, průvodci přes aplikaci okamžitě ruší probíhající prohlídky.
Pro místní je turismus ve favelách příležitostí k výdělku
Společnost vyškolila 300 místních průvodců a deset pilotů dronů. Majitelé 26 střech a teras v Rocinhe a sousedním Vidigalu si přivydělávají tím, že umožňují turistické návštěvy.
Devatenáctiletý pilot dronu Pedro Lucas řekl, že před získáním této práce měl jen málo pracovních možností. „Vydělávám slušné peníze a bylo by dobré, kdyby víc lidí z favely mělo stejnou příležitost,“ uvedl.
Díky světoznámým plážím, karnevalu či soše Krista Spasitele zažívá Rio v poslední době silný příliv turistů. Vládní agentura Embratur uvedla, že jen letos v lednu město navštívilo rekordních téměř 290.000 zahraničních turistů.
Turismus mění favely podle některých v pouhé kulisy
Společnost Na Favela Turismo zaznamenala v únoru 41.000 návštěvníků Rocinhy a nedalekého Vidigalu.
Padesátiletá uklízečka Claudiane Pereirová dos Santosová turistický zájem vítá. „Lidé si Rocinhu okamžitě spojují s kriminalitou a tím špatným. Ale tak to není. Je tu mnoho pracovitých a úžasných lidí,“ řekla. Pokud chtějí lidé něco kritizovat, měli by se podle ní zaměřit spíše na nedostatek základních služeb nebo problémy s elektřinou, s nimiž se místní potýkají.
Ředitelka institutu Fogo Cruzado, který sleduje ozbrojené násilí v chudinských komunitách, Cecilia Olliveirová ale upozornila, že tento druh turismu má i problematickou stránku.
„Uznávám, že někteří obyvatelé to považují za legitimní způsob výdělku,“ uvedla. „Problém nastává ve chvíli, kdy favela přestává být živou a složitou čtvrtí poznamenanou sociálními nerovnostmi a mění se jen v exotickou kulisu pro působivý obsah na sociálních sítích,“ dodala.
