Praha 15. března (ČTK) – Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Dopad konfliktu v Íránu do české ekonomiky je podle nich zatím omezený a nevyžaduje reakci měnové politiky. ČNB udržuje základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta od loňského května.
„Bankovní rada ponechá měnovou politiku i výši úrokových sazeb beze změny. Učinila by tak i bez současného geopolitického napětí,“ uvedl analytik PwC Dominik Kohut.
Úrokové sazby ČNB zůstanou pro rok 2026 stabilní
Také hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel vidí v domácí ekonomice důvody pro stabilitu sazeb. „Tlak z vyšších cen energetických komodit spolu se silnějším růstem mezd a s rostoucími jednotkovými náklady práce v prostředí fiskálního uvolnění a stále solidní ekonomické aktivity pravděpodobně povede k ponechání úrokových sazeb ČNB beze změny,“ řekl Šindel ČTK.
Konflikt na Blízkém východě, který začal útokem Izraele a Spojených států na Írán na konci února, podle analytiků nastavení sazeb neovlivní. „Současné napětí na Blízkém východě a s ním spojený růst cen ropy sice zvyšují globální nejistotu, ale zatím nepředstavují inflační šok srovnatelný s pandemií nebo ruskou invazí na Ukrajinu,“ uvedla předsedkyně představenstva Atris investiční společnosti Hana Seifertová.
„Základním předpokladem pro omezený dopad do inflace a hospodářského růstu je ale relativně rychlý konec konfliktu na Blízkém východě v řádu několika málo týdnů,“ upozornil však hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko. „Centrální banky na rozkolísané ceny energií typicky nereagují. Ale jen tehdy, jde-li o jednorázový šok bez výraznějších druhotných dopadů do jádrové inflace,“ dodal. Podle něj ale zatím scénář zvyšování úrokových sazeb není na stole.
Snížení sazeb ČNB v roce 2026 reálné zřejmě nebude
Někteří členové bankovní rady před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě mluvili i o možnosti úrokové sazby snížit. Na nynějším zasedání se ale o tom podle analytiků debata nepovede. „Pokud by se situace na energetických trzích uklidnila a inflace ve službách začala zpomalovat, mohla by se později znovu otevřít debata o dalším snížení sazeb. Naopak výraznější růst inflace a možné pokračující boje na Blízkém východě by tím pádem mohly tento scénář odsunout,“ míní analytik Bidli Petr Špirit.
Podle hypoteční specialistky FinGo Jany Vaisové globální rizika zvyšují nejistotu na finančních trzích. „Banky v této době čekají na rozhodnutí ČNB, zatím tedy vyčkávají a (hypoteční) sazby ponechávají. Zatím mají dostatek zdrojů, aby sazby udržely na stávající úrovni. Pokles sazeb komerčních bank se ale neočekává, spíše se množí obavy ze zvyšování sazeb,“ uzavřela Vaisová.
