Praha 7. února (ČTK) – Návrh státního rozpočtu na letošní rok neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti. V pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady (NRR), označil ji za zbytečnou instituci. Vláda návrh rozpočtu schválila na konci ledna, počítá se schodkem 310 miliard korun po loňských 290,7 miliardy.
Podle NRR by maximální schodek, který by odpovídal zákonu, mohl dosáhnout 247 miliard korun. Zákon stanovuje limit pro strukturální saldo veřejných rozpočtů v letošním roce na 1,75 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
„Není to pravda,“ uvedl Babiš. Radu podle něj vláda nebude poslouchat, považuje ji za zbytečnou. Kabinet ANO, SPD a Motoristů má ambici investovat do dopravní infrastruktury či nemocnic, řekl premiér na dotaz, zda vláda plánuje konsolidovat finance. Za nesmysl označil možnost v blízké době dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, o čemž dříve hovořili Motoristé. Kabinet podle Babiše také nebude zvyšovat daně.
NRR v dřívějším prohlášení na síti X odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou. Ministerstvo financí se proti stanovisku NRR na svém webu ohradilo a zopakovalo, že podle něj se na přepracovaný rozpočet výdajové rámce nevztahují. Zpochybnilo i výši výdajových rámců, kterou NRR uvedla.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Rada je ze zákona tříčlenná. Předsedu volí Sněmovna na návrh vlády. Současným předsedou je Mojmír Hampl.
Babiš dnes také řekl, že na ministerstvu obrany se chystá audit výdajů na různé zakázky. Zopakoval, že projekt nákupu amerických stíhaček F-35 pro českou armádu je v takovém stadiu, že musí pokračovat. Chce ale změnit financování projektu, konkrétní nicméně nebyl.
Celkem 24 letounů F-35 má nahradit 14 pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159. O jejich pořízení rozhodla předchozí vláda Petra Fialy (ODS) v září 2023. Za stíhačky, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu má Česko zaplatit 106 miliard korun. Další peníze si vyžádá například modernizace základny v Čáslavi. Jde o nejdražší armádní nákup. Hnutí ANO ho před loňskými sněmovními volbami opakovaně kritizovalo a slibovalo jeho přehodnocení.
Babiš také řekl, že vláda počítá s výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP. Potřeba je podle něj zejména navyšovat počet vojáků, nakoupit pro ně vybavení a plnit závazky NATO ohledně mechanizované brigády a protidronových systémů. Slibovat výdaje ve výši pěti procent HDP je podle něj nesmysl. Na postupném navyšování výdajů do roku 2035 se loni shodly státy NATO na summitu v Haagu.
Celkové obranné výdaje v rozpočtu na letošní rok mají podle návrhu kabinetu činit zhruba 185 miliard korun. Podle predikce z ledna je to 2,07 procenta HDP. Původní návrh rozpočtu Fialovy vlády počítal s obrannými výdaji v celkové výši 2,35 procenta HDP, což tehdy odpovídalo zhruba 206 miliardám korun. Loni Česko vydalo na obranu 171,1 miliardy korun a výdaje představují 2,02 procenta HDP.
