Praha 22. března (ČTK) – Pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě zbývá posledních deset dní. Finanční úřady od pondělí prodlouží úřední hodiny. Zůstanou tak do 1. dubna, na kdy připadá poslední den pro odevzdání přiznání. Do termínu pro podání přiznání je také nutné daň zaplatit. Lidé, kteří přiznání odevzdávají elektronicky, mají čas do 4. května.
Provozní hodiny finančních úřadů se od pondělí do 1. dubna prodlužují, úřady zůstanou otevřené od 08:00 do 17:00. Jedinou výjimkou bude pátek, kdy finanční úřady zavřou ve 14:00. Finanční správa k prodloužení úředních hodin přistupuje každoročně, protože v posledním týdnu před termínem odevzdání přiznání panuje nejvyšší zájem veřejnosti. Loni v poslední den lhůty přiznání odevzdalo zhruba 82.000 lidí.
Do kdy podat daňové přiznání za rok 2026? Záleží na formě
Jana Jáčová ze společnosti UOL Účetnictví upozornila, že Finanční správa poskytuje určitou toleranci pro pozdní odevzdání přiznání. „Daňové přiznání je možné podat ještě do pěti pracovních dnů po uplynutí termínu bez sankce. Pokud je podáno později, může finanční úřad začít počítat pokutu za opožděné podání. Výše sankce se odvíjí od výše daně a délky zpoždění. Kromě pokuty může vzniknout také úrok z prodlení, pokud není včas zaplacena samotná daň,“ uvedla Jáčová.
Lidé, kteří odevzdávají přiznání v papírové podobě, musí do 1. dubna uhradit daň. Případné daňové přeplatky začne Finanční správa vyplácet v dubnu. Daňovým poplatníkům, kteří přiznání odevzdali před 1. dubnem v papírové i v elektronické formě, je pošle nejpozději do 4. května.
Kdy musí podat daňové přiznání zaměstnanec
Těm, kteří dubnový termín nestihnou, Finanční správa vyplácet přeplatky až po uplynutí termínů pro jiné formy podání přiznání. V elektronické podobě se přiznání odevzdává do 4. května, prostřednictvím daňového poradce do 1. července.
Většina zaměstnanců daňové přiznání podávat nemusí, daně jim vyřizuje zaměstnavatel. Roční zúčtování ale nelze využít například tehdy, pokud měl zaměstnanec souběh zaměstnání nebo měl vedle mzdy další zdanitelné příjmy. „Typickým příkladem je zaměstnanec, který vedle práce pronajímá byt, podniká na vedlejší činnost nebo má jiné zdanitelné příjmy. Zaměstnavatel totiž má žnost provést roční zúčtování pouze v případě, že zaměstnanec nevykázal jiné zdanitelné příjmy přesahující 20.000 korun ročně. Pokud tento limit překročí, musí si zaměstnanec podat daňové přiznání sám,“ upozornil generální ředitel společnosti NeoTax Ivo Brabec.
